|
| |
|
|
Aischylova Oresteia a Sartrovy Mouchy
Jakimiv, Vít ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Bažil, Martin (oponent)
Cílem práce je komparace poetik Aischylovy trilogie Oresteia a Sartrova dramatu Mouchy. V první části je spolu se zhodnocením stavu bádání provedeno rozdělení a kritika některých významných přístupů. Zvláště zde sledujeme to, jaká omezení si ukládají komparace vycházející při své analýze z tak širokých pojmů, jako jsou např. "osud", "svoboda" a "tragédie." Naše úvahy jsou vedeny především Sartrovými teoretickými prácemi o divadle a tragédii. Ve druhé části je vypracována analýza poetických struktur, jejímž cílem je odkrýt podobnosti ve funkčním zapojení jednotlivých poetických prvků do celkové struktury hry. Mezi oběma díly se objevují významné souvislosti ve využívání metaforicko-imaginativních asociativních sítí, které mají v obou případech nezastupitelnou úlohu při konkrétním způsobu rozvíjení děje.
|
|
|
Recepce české a slovenské opery v Německu se zřetelem k Bavorské státní opeře v Mnichově
Leška, Rudolf ; Herman, Josef (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Predmetom diplomovej práce je teatrologický pohľad na janáčkovskú dramaturgiu v nemeckojazyčných krajinách v kontexte tamojšej recepcie českej a slovenskej opery a s prihliadnutím k Bavorskej štátnej opere v Mníchove. Rozhodujúcim pramenným základom výskumu je nemecká denníkova kritika, ktorej optikou sa podáva prehľad významnejších inscenácií opier Leoša Janáčka. Autor následne odvodzuje historický kontext týchto produkcií, inscenačnú tradíciu, nemecký janáčkovský program a korene súčasného (zjednodušene povedaného) sociálno-kritického expresívneho inscenačného prístupu k Janáčkovi v nemeckej jazykovej oblasti, porovnávaného s českou lyrickejšou realistickou tradíciou. Sledované obdobie je uzavreté rokom 1998.
|
|
|
Trojské osudy (τυγχάνω a τεύχω v nejstarším řeckém eposu)
Roreitner, Robert ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit ideu osudu ztvárněnou v Homérově Íliadě. Ideou je přitom míněno to, co dává jednotu zdánlivě nesoudržným představám (1) osudu jako smrti a jako životního určení; (2) osudu jako daného údělu a jako působící moci; (3) osudu, jako toho, co člověk utváří, a jako toho, co ho potkává. Tato trojí významová polarita je zkoumána na dvou úrovních: (a) výstavby eposu (jak jsou osudy v básni ztvárněny) a (b) homérských výrazů pro osud (jak se o něm v básni mluví). Obojí bylo mnohokrát, a z různých perspektiv, pojednáno v dosavadní sekundární literatuře. Ani v jednom případě proto předkládaná práce neusiluje o vyčerpávající rozbor. Z hlediska výstavby se zaměřuje na roli, kterou ve struktuře eposu hraje rozhodnutí, a zejména pak na způsob, kterým se různá rozhodnutí mnoha postav začleňují do jednoty vyprávění. Mezi obvykle zkoumanými výrazy se podrobně věnuje jen dvěma nejvýznamnějším, μοῖρα a αἶσα, zároveň však zohledňuje i dvojici sloves τεύχω a τυγχάνω, kterým v této souvislosti dosud nebyla věnována pozornost. S využitím poznatků formálně-literárních studií posledních desetiletí se práce vrací k pozapomenuté otázce 19. století po "jedinečné povaze" homérského osudu. Narozdíl od historického přístupu "analytického" proudu exegeze, převažujícího ve 20. století, resp....
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
| |
|
|
Vzdorování osudovým podmínkám života v dětství
KOLÁŘOVÁ, Andrea
Bakalářská práce pod názvem vzdorování osudovým podmínkám se zabývá problematikou výchovy, prostředí a dědičnosti. V teoretické části ilustruje typy vychovatelských selhání a definuje ústavní výchovu. Dále nahlíží do pohledů Viktora Emanuela Frankla a Sigmunda Freuda na tuto problematiku. V praktické části je krátká charakteristika a analýza příběhu respondenta.
|
|
|
Aplikace pokročilých přístrojových technik pro analýzu polutantů životního prostředí
KOBA, Olga
Zvyšování kvality a bezpečnosti života široké populace vyžaduje vývoj a použití nových chemických látek, které, bohužel, nemohou být úplně odstraněny v čistírnách odpadních vod. Tyto sloučeniny, včetně jejich metabolitů a transformačních produktů, které vznikají v průběhu odbourávání farmak v lidech, zvířatech, bakteriích či během čistících nebo přírodních (fotolýza) procesů, posléze kontaminují životní prostředí. Komerční dostupnost pokročilé analytické techniky umožnila studium osudu nových typů znečišťujících látek v prostředí. Tato doktorská práce je zaměřena na aplikaci vysokorozlišující hmotností spektrometrie (HRMS) a nové generace trojitých kvadrupólů na analýzu těchto nových skupin polutantů. Všechny prezentované práce jsou věnovány farmakům díky vysoké spotřebě ve společnosti, časté přítomnosti ve všech složkách prostředí a potenciálu negativně působit na necílové organismy díky vysokému biologickému účinku. První část práce popisuje vývoj metody pro identifikaci a posléze i kvantifikaci metabolitů v orgánech pstruhů duhových exponovaných diltiazemu. Ve výsledku bylo použitím HRMS, ve spojení s interpretačním programem, předběžně identifikováno 17 metabolitů. Byla navržena komplexní metabolická dráha pro fázi I metabolismu a také byla vyhodnocena biokoncentrace v různých rybích orgánech. Druhá část práce se zabývá výzkumem osudu farmak v půdním prostředí. Studovali jsme transformaci šesti léčiv atenololu, metoprololu, karbamazepinu, sulfamethoxazolu, trimethoprimu, a clindamycinu v laboratorních podmínkách. Z analýz mateřských sloučenin jsme získali rychlosti odstranění těchto látek z půdy. Detekovali jsme a poté identifikovali jsme 15 známých i nových metabolitů. Identita šesti z nich byla potvrzena srovnáním s dostupnými analytickými standardy. Ukázali jsme, že profil metabolitů byl téměř stejný ve všech půdách, jiné a na daném půdním typu závislé, bylo ale jejich vzniklé množství a také rychlost transformace. Několik studovaných léčiv, ale i jejich metabolitů se ukázalo být perzistentní v půdě, což umožňuje jejich následný transport do podzemní vody a plodin, které se na dané půdě pěstují. Z důvodů možných nežádoucích efektů na konzumenty takových plodin je nutné sledovat další osud jak farmak, tak i jejich transformačních produktů. Třetí část disertační práce se zabývá důležitou oblastí transportu farmak a jejich metabolitů mezi složkami vodního prostředí. V rámci tohoto projektu byly analyzovány voda, sedimenty a ryby z rybníka napájeného pouze vyčištěnou odpadní vodou. Ve studovaných matricích jsme nalezli 18 léčiv a 7 jejich transformačních produktů. Z těchto dat jsme vypočítali distribuční konstanty v reálných podmínkách - distribuční koeficienty pro vodu a sediment a bioakumulační faktory pro rybí játra. Sledovali jsme sezónní změny v průběhu jednoho roku. Tato studie pomohla zvýšit množství informací, zatím pouze omezené, o osudu širokého rozsahu farmak a zejména pak jejich metabolitů v reálném systému ovlivněném odpadní vodou.
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Divinační předzvěsti v hrdinských příbězích skandinávské a řecké mytologie
Spáčilová, Hana ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Práce usiluje o popsání zásahů osudu do života vybraných postav z hrdinských příběhů popisovaných především v severských ságách o dávnověku, eddických hrdinských písních, homérských eposech a řeckých tragédiích. Po obecném úvodu, který krátce popíše představy o osudu v obou mytologiích, následuje poměrně obsáhlá část o silách určujících osud. Dále je definován pojem divinační předzvěsti a uveden popis několika osob, které předzvěst sdělují. A následuje hlavní část, rozebírající konkrétní hrdinské příběhy. Tedy to, jak byla předzvěst hrdinům sdělena, prostřednictvím koho nebo čeho a především, jakým způsobem na ni reagovali: zda aktivitou, či pasivní podřízeností a k čemu tyto reakce vedly. Závěr práce by měl shrnout roli osudu a divinačních předzvěstí v mytologiích obou kultur. Klíčová slova Starořecká hrdinská mytologie, staroseverská hrdinská mytologie, osud, předzvěst, reakce na nutnost.
|
host ::
RSS.